Čert prý nikdy nespí. Podobně to má i správný zahradník. Ten si sice spánek dopřeje, ale nikdy neodpočívá. V zimě setřásá ze stromků napadaný těžký sníh, ale moudře ho nechává pod stromy. Tam poslouží jako izolace, která chrání kořeny před promrznutím. Všimli jste si někdy, že některé zahrady mají sníh prošlapaný pouze v úzkých cestičkách a nikdy není podupaná celá zahrada. I to je rozumné.
– Znalec totiž ví, že by se mohla namrzlá tráva nenávratně poškodit.
Po zimě dáme trávě živiny
Nejvíce práce má zahradník určitě na jaře.Vlastně začíná pracovat už na samém konci zimy. Sotva sleze sníh a promrzlá zem pookřeje, je potřeba trávník vyčistit a pohnojit.
– Tak jako lidem chybějí po zimě některé vitamíny, i trávník je chudý na živiny.
Jemu postačí posypání prosetým kompostem. Na konci března se osívají holá a vyšlapaná místa.
Přírodě můžeme na jaře pomoci
Zvláště ti, kteří mají omezené prostory, budou se snažit využít místa k osívání co nejefektivněji. Je prostě potřeba využít záhonky od jara až do podzimu. Na jaře přichází jako první na řadu ranná zelenina. Abychom ji mohli zasít do záhonu opravdu co nejdříve, můžeme přírodě trochu pomoci s ohříváním půdy.
– Přikryjeme záhony fóliemi nebo skleněnými deskami.
– Půda se tak prohřeje, ale nevysuší.
Až kryty sundáme, můžeme rovnou začít s hnojením. Opět použijeme připravený kompost. A vzhledem k tomu, že jsme si určitě prozíravě předpěstovali některé druhy zeleniny doma, budeme mít úrodu opravdu brzy. K předpěstování se velice dobře hodí
– hlávkový salát
– ranná košťálová zelenina
– papriky
– rajčata
– ranný pórek.
Hlavně nesmíme nechat sazeničky přerůst. Zvláště salát je na velikost při přepichování na záhon háklivý. Pokud bychom ho sázeli na záhon moc pozdě, neudělal by nám tolik žádané hlavičky, ale spíše bude vypadat jako přerostlá pampeliška.